Pamětihodnosti, zajímavosti
Umělecké památky
Březová nad Svitavou – Obdélníkově protáhlé náměstí s barokními a empírovými domy vystavěné do dnešní podoby kolem roku 1800. Kostel sv. Bartoloměje – farní, vybudovaný snad ve 14. století, renovován a přestavěn v 17. století. Vnitřní vybavení pochází z 19. století, hlavní oltářní obraz sv. Bartoloměje od K. Schönnbrunnera z roku 1854. Postranní sochy světců snad z Pacákovského okruhu z 18. století. Barokní kaple Čtrnácti svatých pomocníků z roku 1710, upravena 1757 s umělecky cenným zařízením pravděpodobně kolem roku 1740. Na náměstí sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1732. Za kostelem mariánský sloup z roku 1690.
Dětřichov - Kostel sv. Petra a Pavla na hřbitově, jako farní připomínán k roku 1350, roku 1703 opraven a po požáru 1793 upraven do barokní podoby. Zařízení z 18. století, sochy a obrazy ze století devatenáctého. Východně pod kostelem dům z 2. poloviny 18. století s nástavbou pro první patro a volutami po stranách. Před hřbitovem kamenný kříž z roku 1806 s reliéfy světců.
Hradec nad Svitavou – původně gotický kostel sv. Kateřiny na hřbitově, základy snad 13. století, přestavěný v roce 1673 a 1710, hranolová věž krytá jehlanem, na jižní straně gotický portál. Zařízení pseudoslohové 19. století. Před branou kamenný kříž z roku 1756 a socha P. Marie Bolestné z roku 1835. Sloup Nejsvětější Trojice – mimořádné dílo s reliéfy z roku 1725.
Javorník - pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice, kolem roku 1800 s hranolovou věží. Zařízení z první poloviny 19. století. Východně od obce pramenná oblast řeky Svitavy s lesním jezírkem a naučnou stezkou.
Kamenná Horka – farní kostel sv. Máří Magdalény, první zmínka ve 14. století, původně gotický, v roce 1749 barokně přestavěn. Zařízení barokní ze 17. století, doplněno sochami z 19. století. Na vnější straně figurální náhrobek z roku 1590. Kolem hřbitov, na nějž se vchází vstupní branou v unikátní hranolové pozdně gotické zvonici ze 2. poloviny 15. století s jehlancovitou střechou s bedněným patrem na dřevěných krakorcích. Kamenný kříž před hřbitovem z roku 1836. Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1757 s nápisem Gregorius Schlegel.. Památný strom lípa srdčitá s průměrem kmene okolo 6m, stáří asi 700 let.
Karle – v centrální části obce na návrší původně gotický kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěn roku 1814, postaven za Jiřího z Valdštejna. Roku 1819 zvýšena věž, 1942 opraven. Zařízení barokní. Fara – pozdně barokní z roku 1785 s mansardovou střechou. Před hřbitovem litinový kříž z roku 1865 s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.
Koclířov – barokní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Filomény přestavěn 1771, obklopen hřbitovní zdí s výklenky, kaplemi a branou s bývalým obydlím poustevníka. Věž se schodištěm se střílnovými okénky. Zařízení novorenesanční a moderní. Na zděné hřbitovní bráně s klenutým průjezdem zvenčí výklenky se sochami Immaculaty, sv. Filomény, sv. Jakuba, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Kamenný kříž z roku 1823 od J. Hedricha z Mladějova, který vytvářel i další výzdobu. Ve výklencích zdi kamenné reliéfy Křížové cesty z roku 1856, pod nimi reliéfy se scénami z legendy o sv. Filoméně. Křížová cesta uzavřena kaplí Božího hrobu z roku 1836. Celý komplex je typickou ukázkou doznívání lidového baroka. Na protějším svahu bývalý klášter redemptoristů z roku 1850, novogotický klášterní kostel z roku 1887 vystavěn podle plánů stavitele Schmalzhoffera z Vídně. Při silnici do Svitav sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1834 a Nejsvětější Trojice z roku 1874, v horní části obce socha Kristus Trpící z roku 1864.
Kukle – na rašelinných loukách v okolí vzácná květena (prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, kuklík potoční, zvonečník hlavatý, vrba plazivá aj.) V olšinách při lesním potůčku bohatý výskyt bledule jarní, prvosenky vyšší a starčeku potočního. Nad obcí rozhled na Suchý vrch, Bukovou horu, Kralický Sněžník a Jeseníky.
Mikuleč – původně gotický kostel sv. Jiří s dřevěnou hranolovou vížkou, přestavěn pozdně barokně ve druhé polovině 18. století. Uvnitř nástěnné fresky českých patronů sv. Jiří, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého provedené podle návrhů Mikoláše Alše z let 1899 - 1900 Alšovými žáky K. Raškem, K. Záhorským, Jožou. Zařízení nové.
Opatov – hřbitov s kostelem sv. Antonína Poustevníka, základy věže románské snad kolem roku 1240, farní od roku 1350, jinak dvoulodní z počátku 14. století, přestavěn renesančně 1575 – 79, přístavba 1689, barokně 1808. Obdélníková kaple P. Marie Bolestné postavená v roce 1702. Zařízení původně rokokové z poloviny 18. století, které bylo v roce 1963 nahrazeno pseudogotickým ze zrušené špitální kaple v Moravské Třebové. Barokní kazatelna asi kolem roku 1700, socha sv. Josefa (18. století). Pacákovská řezba Piety asi 1730. Na hřbitově márnice na kruhovém půdorysu připomínající rotundu s gotickými okénky a s pásem renesančních sgrafit, pozdně barokní fara z roku 1767 a sochou sv. Jana Nepomuckého asi 1730. V severní části obce kaple sv. Jana Nepomuckého – vrcholné baroko 1722, zařízení barokní. Jižně u obce sloup Nejsvětější Trojice z roku 1743. V bývalých pískovcových lomech výskyt otisků druhohorní fauny, nález kostry Dinotheria, dnes v Národním muzeu v Praze.
Opatovec – pozdně barokní kaple sv. Václava z počátku 19. století. Zařízení barokní, obraz sv. Václava z počátku 19. století. Při silnici poškozený kamenný kříž z roku 1890. V Košířích kostel Narození P. Marie z roku 1793, opraven 1844, poslední rekonstrukce 1997. Od roku 1859 farní. Významný architektonický celek s farou a hřbitovem. Vnitřní zařízení je z konce 18. a začátku 19. století. Hlavní rámový oltář z roku 1881. Boční oltář zdoben sochou Panny Marie Lurdské. Před kostelem je kamenný kříž z roku 1775.
Pohledy – kaple sv. Víta z první poloviny 19. století s dřevořezbou Piety. Stráně severovýchodně od obce s charakteristickou stepní květenou chráněny jako významný krajinný prvek. V prostoru vrcholu Písečná došlo 21. ledna 1945 k výsadku partyzánské skupiny Olexe Borkaňuka.
Radiměř – pozdně barokní kostel sv. Anny z let 1771 – 76. Původně gotický presbytář z 2. poloviny 14. století ponechán jako východní kaple. Obrazy Antonína Mühla z Nové Paky 1888 a s dřevořezbami z dílen litomyšlských Hendrichů a Pacáků. Fara spojená se hřbitovem dřevěným mostem na pilířích. V horní části obce kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století. V dolní části obce kaple sv. Josefa z poloviny 19. století. Smírčí kámen z roku 1644.
Sklené – empírové zemědělské usedlosti uzavřeného charakteru. Kostel sv. Petra a Pavla nově postaven 1912 – 13, původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století přiléhá k východní straně nové lodi a hranolová věž se střílnovými okénky k západní straně. Vně staré stavby empírové náhrobníky z let 1807 a 1842. Kolem hřbitova zeď s branou a mansardovou střechou, při ní v rohu barokní márnice z roku 1739. Kamenný kříž a sochy Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého. Památný strom tis červený je nejstarším stromem tohoto druhu v regionu, obvod kmene 306cm, výška 11,5 metru, stáří 300 – 400 let.
Svitavy - kostel Sv. Jiljí je nejstarší dochovaná stavba ve městě. Založen premonstráty někdy kolem roku 1167. Původně románský, přestavěn do nynější raně barokní podoby v letech 1679 - 1683. Postranní kaple sv. Mikuláše a Matky Boží (1726). Dnešní podoba věže kostela pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věž původně stála před kostelem a sloužila jako zvonice. Zařízení kostela je barokní ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl instalován v roce 1684 a oltářní obraz sv. Jiljí před loveckou družinou z roku 1742 je dílem svitavského malíře L. Geisslera. Cenný je deskový obraz Madony s Ježíškem (snad 1520). Kostel byl původně farním, později hřbitovním. Hřbitov s kostnicí. Kostnice byla postavena v roce 1646. Hřbitov vznikl roku 1576, později byl několikrát rozšiřován. Řada umělecky cenných hrobů svitavských občanů (hrobky rodin Langrů, Albrechtů, Ottendorferů, Wernerů aj.). Kostel Navštívení Panny Marie – původně románská stavba kolem roku 1250. Roku 1421 se z obavy před husitskými vojsky přestěhoval do Svitav řád premonstrátů z Litomyšle a kostel se stal klášterním. Goticky upravován a zcela přestavěn po požáru města v roce 1781 do raně barokní podoby. Hlavní obraz nad oltářem dílo Huberta Maurera (1795) a obrazy na postranních oltářích Georga Tönnigera. Varhany jsou prací Johanna Staudingera z roku 1798. Roku 1804 byl kostel slavnostně vysvěcen s názvem Navštívení Panny Marie. Poslední rekonstrukce v letech 1993 - 1994. Ottendorferova knihovna - vznikla za podpory svitavského mecenáše Valentina Oswalda Ottendorfera (1826 - 1900). Postavena podle plánů architekta Germano Wanderleye z Brna v roce 1892. Knihovna vlastnila 22 000 svazků a byla ve své době největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě. Po druhé světové válce knihovna byla zčásti rozkradena a nyní opatruje Městské muzeum a galerie pouze 5 500 svazků. Dnes kulturní centrum města. Mariánský sloup na náměstí – vztyčen v roce 1703, typické dílo Pacákovského okruhu tzv. Hřebečského baroka. Na dříku socha Panny Marie obklopena sochami patronů a ochránců města – sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Floriána. V soklu sloupu v jeskyni socha sv. Rozálie. Poslední rekonstrukce v roce 1995. Kostel Sv. Josefa - pseudorománská trojlodní stavba z let 1894 – 96 na katastru obce Čtyřicet Lánů. Byl vystavěn pro řád redemptoristů podle plánů stavitele Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Vnitřní malby zhotovil kostelní malíř Erwin Bubenik z Lince v roce 1910 a interiér vyzdobil Max Schmalzl. Hlavní oltář a čtyři postranní oltáře, bohatě zdobená kazatelna jsou dílem Ferdinanda Stufflessera ze sv. Ulrychu v Tyrolsku. Oltářní stůl z mramoru je dílem J. E. Tomaly z Brna. Na zdech hlavní lodi chrámu stojí sedm soch. Pozoruhodné jsou sochy sv. Josefa a apoštolů sv. Ondřeje a sv. Jakuba. Společně s kostelem bývalý klášter redemptoristů. V roce 1950 při akci StB namířené proti klášterům byl klášter zrušen a budovu získala svitavská nemocnice. Stará radnice - původně pravovárečný dům uprostřed náměstí, který koupilo město z velké části za peníze z prodeje soli v roce 1538. Po požáru města v roce 1781, kdy radnice zcela vyhořela, byla opravována do až roku 1787. Stavební práce končily přístavbou radniční věže, která byla během 19. století dvakráte nastavována a opatřena hodinami. Radnice byla propojena spojovací chodbou s domem “U Mouřenína”, který byl domem městských purkmistrů. V roce 1847 byl přestavěn interiér radnice a opět zadaptován byl ve 20. století. Na zdi radnice je umístěn znak města Svitav a na věži je připevněn turecký půlměsíc. Dům U Mouřenína - patří k nejvýznamnějším domům na náměstí. Starý pravovárečný dům stál na původních kamenných základech s klenutým sklepením s dřevěnou nadstavbou, která do základu vyhořela roku 1590. Později povolilo olomoucké biskupství vybudovat celý komplex staveb s podloubím, a to na celém náměstí. Později se dům stal zájezdním hostincem, který navštívil v roce 1776 císař Josef II. Langrova vila - pseudoklasicistní stavba z roku 1892 zbudovaná Juliem Langrem na místě bývalého statku. V důsledku finančních potíží rodiny Langrů byla prodána, roku 1933 se budova stala vlastnictvím městské spořitelny, která ji pronajala městskému úřadu. Město sem přemístilo svoje úřadovny z nevyhovujících prostor radnice na náměstí a roku 1942 definitivně vilu koupilo a zřídilo zde městský úřad, který je v budově až do současnosti. Městské muzeum a galerie – někdejší vila svitavského starosty a podnikatele Johanna Budiga z roku 1892. Od roku 1947 se zde nachází muzeum. Jeho sbírkový fond tvořily především konfiskáty a části sbírek bývalých svitavských soukromých muzeí, ale v šedesátých letech nastala delimitace sbírek do jiných muzeí, škol a institucí. Po zřízení okresního muzea dělnického hnutí v roce 1976 ztratilo takřka své veškeré sbírky, ale po roce 1989 nabylo svého původního poslání se zaměřením na vlastivědné a národopisné sbírky. V roce 2000 získalo část sbírek zpět a v nových prostorách byla instalována expozice pracích strojů, jejichž je muzeum největším vlastníkem v ČR. Městské opevnění - dnes je dochován pouze zbytek městského opevnění s baštou. Hradby města byly postaveny po roce 1389 podle příkazu vrchnosti - olomouckého biskupa Mikuláše, aby se město v nejistých dobách mohlo bránit. Měšťany stavba velmi zatížila, proto se biskup zřekl v jejich prospěch práva odúmrti. Původně byl zde pouze násep - val z kamení a hlíny, který byl později zesílen vodním příkopem. Hradby byly vybudovány se třemi branami: Horní, která stávala na úrovni Hrnčířské ulice, Dolní (Brněnskou) poblíž muzea a Prostřední (Lanškrounskou) v blízkosti staré radnice. Po požáru města v roce 1818 se následně začaly bourat městské brány. Roku 1819 byla zbořena Dolní a 1823 Horní brána. V důsledku hospodářské krize, která vypukla v Rakousku roku 1873, svitavští nezaměstnaní zasypali obranný příkop na jižní straně města a na místě původních hradeb byly vysazeny aleje. Pamětní deska Oskara Schindlera - naproti rodnému domu Oskara Schindlera na Poličské ulici č. 24 se nachází žulový pomník s pamětní deskou. Česko - německý text na desce připomíná záchranu 1 200 lidských životů tímto svitavským rodákem. Sochy: Nejsvětější Trojice – barokní sousoší patřící do okruhu Hřebečského baroka z dílny J. F. Pacáka. Sousoší Noli me tangere z roku 1730 ve výklenku kostela Navštívení P. Marie, pravděpodobně rovněž Pacákovská škola. Socha sv. Jana Sarkandera na Brněnské ulici od svitavského rodáka Jiřího A. Heinze z roku 1725. Kašna sv. Floriána se sochou tohoto světce z roku 1783. Socha sv. Jana Nepomuckého na Školní ulici z roku 1708. Pieta na ul. Gorkého z roku 1713. Socha Mateřské lásky – dar V. O. Ottendorfera z roku 1892 na památku své matky. Dílo prof. Donndorfa ze Stuttgartu. Podstavec je vyroben ze švédského granitu a vlastní socha byla ulita z bronzu G. Pelargem ze Stuttgartu. Toto unikátní dílo je ve světě celkem ve třech exemplářích. Nyní stojí v parku Jana Palacha. Památník osvobození – z roku 1948 na třídě T. G. Masaryka. Autorem J. Kadlec.
Vendolí – farní kostel sv. Ondřeje, původně pozdně gotický z roku 1517, raně barokní přestavba z roku 1693. V roce 1789 zvětšen, ale současná celková podoba je výsledkem rekonstrukce v roce 1825, kdy byla věž zasažena bleskem a přestavěna. Kolem kostela hřbitov obklopen hřbitovní zdí, v níž jsou zasazeny novorenesanční reliéfy Křížové cesty ze 2. poloviny 19. století. Před hřbitovem barokní mariánský sloup z roku 1719 s kamenným zábradlím. Naproti kamenný kříž z roku 1778. Dva památné stromy (lípy srdčité). První - torzo stromu opředeného pověstmi u č.p. 210 s obvodem kmene 680 centimetrů, výška 18 metrů a stáří 400 až 500 let, druhý u č. p. 83 s obvodem kmene 700 centimetrů a stářím 400 až 450 let.
