O obci Sklené

Rozcestím u bývalé restaurace “Zur Weiber-Kränke”, jinak též u dnešního hostince Na Zavadilce se dostaneme do obce, která byla založena patrně německou kolonizací olomouckých biskupů kolem roku 1270. Je vzdálena asi 7 kilometrů jihovýchodně od Svitav v nadmořské výšce 510 metrů. 

Její pojmenování je doloženo až v 1. polovině 14. století a snad bylo odvozeno od názvu po sklářské huti - Glaselsdorf. Katastrofální nedostatek historických pramenů odsouvá domněnky o založení obce do oblasti pověstí. Objevilo se i vysvětlení názvu obce po jakémsi lokátorovi jménem Gleser. Existence sklářské huti je také problematická, neboť pro ni v okolí nejsou žádné podmínky. První listinný doklad z roku 1317 jmenuje Sklené jako součást biskupských lén ve svitavské provincii.

Teprve od roku 1501 se začínají zprávy o Skleném množit. Tohoto roku vydal olomoucký biskup Stanislav Thurzo česky psanou listinu obnovující dědičnou rychtu rychtáři Martinovi, protože předešlá privilegia byla během válek zničena. V roce 1513 získala obec odúmrť. Filiálně patřila pod faru v Hradci nad Svitavou a od roku 1659 pod faru ve Vendolí. Před třicetiletou válkou zde žilo 24 osedlých, k roku 1677 bylo osedlých 22 a 2 stavení zůstala pustá. V polovině 19. století měla 453 obyvatel, z nichž většina se živila nádenickou prací a zemědělstvím. Ve 20. století v obci pracovali domácí tkalci a drobní živnostníci. Elektrifikace proběhla v roce 1938. Působil zde Hasičský spolek (1895), Svaz Němců (1904), Školský spolek (1909) a Spolek zemědělský (1922). V roce 1787 byla při kostele sv. Petra a Pavla zřízena lokalie a jednotřídní škola. Vlastní fara byla zřízena až v roce 1862.


Text: Mgr. Radoslav Fikejz